Culture

inkpotFILMS

Červen 9, 2017

Od minulého filmového příspěvku už uběhlo hodně vody, já ale mnoho nových snímků neviděla (za to jejich seznam se rozrostl). Z velké části za to může seriál Panství Downton, který teď „sjíždím“ vskutku závratným tempem. Co se mi ale za ty tři měsíce opravdu „povedlo“ byl útěk z kina. Před hloupým filmem. Před ztrátou času. Protože nemůžu vidět všechno a nemá smysl marnit večer nad něčím, co mě nebaví.

Je to jen konec světa

Tak to je ten snímek, z jehož promítání jsem utekla. Ještě večer jsem si pak zjistila, že buď patříte do „gangu“, který režiséra Xaviera Dolana miluje nebo toho druhého, jež ho nechápe a trochu nenávidí. Hold každému se nemůžete zavděčit a já budu patřit do druhé půlky. Mladý dramatik se ve filmu vrací po několika letech odloučení za svou rodinou na francouzský venkov, aby jim oznámil svou blížící se smrt. Zvláštní karikatury tvořící jeho rodinu s ním ve filmu vedou tak banální, nudné a pro mě naprosto nepochopitelné rozhovory, že… ten film si prostě pusťte, ať víte, na čem jste.

I dva jsou rodina

V první půlce filmu jsem litovala, že jsem na něj nešla do kina, v závěru byla šťastná, že mě nikdo doma nevidí, jak bulím. Po nepřekonatelných Nedotknutelných se herec Omar Sy vrátil na plátna jako otec malé holčičky Glorie, kterou mu jeho matka svěří do péče ve třech měsících. Do té doby velký don chuan se zprvu nechce smířit se ztracenou svobodou a pustí se po ní do pátrání, které ho zavede do Londýna, kde dceru vychová za pomoci netradičních metod. Věřte mi, opravdu se nasmějete, při seskoku z jedenáctého patra se o své hrdiny budete bát a po tajnu jim závidět domácí skluzavku!

I Shorts

Na I Shorts jsme s Lily vyrazily ještě někdy z kraje jara. Bylo to vlastně mé první krátkometrážní promítání. Ale stálo za to! Myslím, že nedokážu vybrat nejlepší z pětice snímku – absurdní komedie o nájemném vrahovi, drama o proměně vzorného otce v podání Václava Neužila nebo film o nepovedené rodinné oslavě?

Amadeus

Must have film, bez kterého nemůžete … No, prostě ho musíte vidět. Forman ho natočil v osmdesátých letech a z Oskarů si za něj odnesl 13 sošek (uf). Já si na něj (nebo on na mě) musela ještě nějaký ten pátek počkat. Z části možná pro jeho délku (160 minut) nebo i téma, které je sice lákavé, ale musíte si na ně udělat čas. Životopisné dílo o jednom z největších hudebních skladatelů a jeho žárlivém sokovi Sallierim si totiž zaslouží víc pozornosti.

Naprostí cizinci

Tenhle film MUSÍTE vidět. Fakt, fakt, fakt. Je totiž o nás všech, o našich malých tajemstvích, které si už neukrýváme na dno skříně, ale do našich „nejlepších přátel“ – mobilů. Schválně se zkuste zamyslet, kolik toho o vás ví… Přesně s tímhle námětem pracuje i italský (!!!) film Naprostí cizinci, ve kterém se sejdou čtyři páry kamarádů na večeři, při které budou přede všemi číst příchozí SMS a zvedat telefonáty, které dají na hlasitý odposlech. Kolik bublin plných ideálů praskne, si můžete sami domyslet.

The Lost City of Z

Ačkoli to nebyl film, na který bych šla normálně do kina (dobrodružné filmy moc nemusím), nějak se to seběhlo a já seděla v táborském promítacím sále. A nakonec nelitovala. Ztracené město Z totiž není klasický „Indiana Jones“, který zachrání svět tím, že postřílí všechny okolo a bude při tom závodit v autech po džungli, ale životopisný snímek o britském badateli Percy Fawcettovi, který se vypravil do Bolivie, aby ji zmapoval a při svých toulkách tam objevil trosky prastaré vyspělé civilizace…

Jaké filmy zaujaly za poslední měsíc(e) vás? A znáte některý z těchto? 

S úsměvem, Karo 

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply