Fashion

PROČ?!

Duben 4, 2017

Někdy to přepadne všechny z nás – chuť. Něco pěkného si pořídit. Respektive něco nového. Jako nového, nového – ne ze sekáče, ne z druhé ruky. Něco, co budete mít jako první vy. Třeba květovanou halenku. Když už máme to jaro. 

Tak jsem vyrazila.

A zase rychle vystřelila z obchodního domu ven a pět minut rozdýchávala, že…

… se začíná pěkně hlasitě mluvit o udržitelné módě, pozadí velkých řetězců a všech těch dětech/ lidech šijících naše oblečení. Ale kvalita oblečení se i přes to, dle mého, nadále zhoršuje. Stihla jsem za tu chvilku oběhnout několik obchodů, které jsem ještě donedávna měla ráda. „Omakala“ jsem materiály, ze kterých byly oděvy vyrobeny a porovnala je s cenou. Helenka za 700, ze které jsem měla pocit, že se rozpadne po druhém praní?! Proč?! Odcházela jsem zklamaná a rozpačitá.

Obchody byly přecpané zbožím k prasknutí, kousky ledabyle poházené po obchodě, některé se válely po zemi. Autenticita a osobitost jednotlivých značek se vytratila. Chodívala jsem ráda do Promodu, protože nekopíroval bezhlavě nejnovější módní výstřelky – teď jsou všude bombery, halenky s volánky a roztrhané džíny. Proč? Proč?!

Brigádničím v obchodě s módou. Oblečení je to sice dražší, ale hrozně mě baví, jak si na všem dáváme záležet – na obsluze zákazníků, na vzhledu prodejny – ničeho moc ani málo. Vždycky mě hrozně potěší, když se k nám lidi vrací, protože „To lněné tričko od vás nosím už čtvrtý rok a pořád je super. Máte letos něco podobného?“ Máme!

Udržitelnost pro mě prostě neznamená jen superrozložitelné kousky a veganské kabelky. Můj význam je: skvělý materiál, dlouholetost a fůra možných kombinací. Tak je to za mě ok.

PS:  tu halenku jsem nakonec sehnala samozřejmě jak jinak než v sekáči. Za 160. A mám z ní radost. Největší!

PPS: díky Lucien za fotky

faux leather jacket, silk shirt: second – hand, trousers: Mango, shoes: New Balance, bag: from Italy

Jak to máte s vábením obchodů vy? Porovnáváte materiál x cenu? A jak na vás působí současný stav obchodů a zboží v nich? Kde vidíte východisko? 

S úsměvem, Karo

foto: Lucien

You Might Also Like

1 Comment

  • Reply Eddie Duben 5, 2017 at 7:46 pm

    Dlouho jsem přemýšlel, zda zde vůbec nějakou svoji stopu zanechat, ale nakonec mi to už nedalo.

    Celá věc je v podstatě jednoduchá svým konceptem. Jde o business. Čím dřív se oblečení zničí, tím dříve si lidé přijdou koupit nové. Že je to zbytečně drahé? To nevadí, stačí na to plácnout logo nějaké značky a lidé po tom půjdou. Vždy to bylo o tom být hipster, mít svůj look či swag. Řekněte lidem, že díky tomu se budou odlišovat a oni si to koupí, oblečou, vyjdou ven na ulici kde bude chodit X stejných lidí a oni si budou pochvalovat jak se odlišují.

    Můj problém je spíše v sehnání správné velikosti. Mám pocit, že normální postava se už dneska moc nenosí. Ve chvíli, kdy člověk trochu sportuje, má veliký problém sehnat něco co mu padne. Například sehnat pánské kalhoty, které nečekají otesánka, je kumšt. A potom člověk objeví nádherné kostkované kalhoty, byť sice dražší, ale kvalitní, tak si je pořídí, aby byl šik, neboť kostkou člověk nikdy nic nepokazí, jde s nimi na přednášku do školy, kde ze židle z neznámých důvodů trčí drát, o který tyto kalhoty roztrhne, takže jsou v podstatě k nepoužití.

    A třetí problém, který je v podstatě vyústění prvního, jsou lidé okolo, kteří se na člověka dívají divně, když se on oblékat umí. Jistě, oblékám se pro sebe, a taky trochu, abych se za sebe nemusel stydět, nicméně ty protáhlé obličeje dokážou otrávit den.

    Jinak nakupuji velice rád (ano, u muže velice nezvyklé) a rád nosím různé styly, občas jako gentleman (někdy dokonce i s hůlkou, jen ten cylindr jsem ještě nesehnal), občas kapsáče a pod paži skateboard. Jestli mohu skromně soudit, tak se oblékat umím, umím se barevně i stylově sladit (ano, u muže ještě neobvyklejší) a nesnáším, když se druzí oblékají tak špatně, až to bije do očí.

    Uff, to jsem se zase nechal unést, omlouvám se 🙂

  • Leave a Reply