Fashion

YOUR BACKPACK STORY

Duben 10, 2017

Batoh? Pche, po gymplu ho hodím do skříně a budu si to štrádovat po pražských ulicích pěkně s kabelkou – jako ze žurnálu. Áha – člověk se občas mýlí a já už si to dva roky rázuji s mým černým kamarádem Burtonem na zádech.

Stačí se zastavit na ulici a počítat. Prsty na obou rukou vám nebudou stačit, protože teď batoh nosí opravdu každý a centra měst se stávají přehlídkovými moly (a můj ortoped, ke kterému chodím se skoliózou si konečně může v klidu vydechnout). O čem chci ale dneska psát je, že už batoh není jen záležitost turistů, studentů a převážně pánského šatníku. Baví mě sledovat, jak se z něj stává ikona a za kabelku ho mění každá, řekla bych, druhá z nás. Jedna ho nosí k džínsům, druhá k sukni nebo šatům. Díky tomu, že už se nejedná o neforemné sportovní zavazadlo (a nic proti nim), vytahujeme ho bez ostychu častěji a častěji a to bez ohledu na věk (když nemáte co na brigádě v obchodě dělat, není nic lepšího než okukovat módu ulice :)). Jednoduše se nic nevyrovná volnosti pohybu nejen rukou, nebolavých zad a bezstarostnosti, kterou nám přináší. Díky těm, kteří nehodili ručník do ringu a šli proti proudu.

Dnešní  článek je trochu netradiční. Poprosila jsem dvě mé kamarádky, aby představily jejich oblíbeného parťáka a to, proč ho téměř nikdy nesundávají ze zad. Díky, že jste do toho šly a pochlubily se! ♥

Aniččino Eggo

Studuji architekturu. A nosím batoh. Jinak to snad ani nejde. S kabelkou, nebo taškou přes rameno prostě architekturu nevystudujete. Nesete desky, model a spoustu stočených papírů a měli byste mít ještě tašku narvanou pravítkama, řezákama, lepidlama, počítačem, papírama, skicákama, fixama, tužkama…? To se zkrátka nedá. Zato když máte batoh, tak desky strčíte mezi záda batohu a ta svoje, papíry dáte pod chlopeň a když je model jenom pracovní, tak ho možná nacpete ještě dovnitř a prázdnejma rukama můžete během cesty do školy narýsovat detail okna s bezrámovým zasklením, nebo se zoufalstvím chytat za hlavu. Na naší škole zkrátka nosí batoh každý. Navíc mají studenti architektury zálibu v tom, vybírat si batohy designové a oku lahodící a s velkou únosností. Takže až budete potřebovat batoh, stačí  se v Dejvicích projít kolem FA – je to lepší než módní přehlídka, zadarmo a navíc, když se nebojíte zeptat, tak dostanete i recenzi.
Můj batoh je od značky Eggo. Jedná se o českou značku, s českým majitelem, návrhářem, šičem… Všechny výrobky této značky jsou kožené a vyráběny v České republice a navíc mám pocit, že i s patřičnou dávkou lásky. Mimo to, že jsou jejich výrobky krásné, tak i dost vydrží a hlavně si můžete vybrat z několika barevných i tvarových variant a když vám jejich výběr není dost, tak si můžete nechat batoh jakkoliv upravit, nebo si nechat ušít zcela jiný. Já si třeba u toho svého nechávala zvětšovat jeho hloubku.
Jen pro představu, co takový batoh zvládne – například unese dvě cihly, notebook a mnoho kilo papírů, nebo třeba díky pořádné impregnaci udrží rybník o objemu 1l, když se vám do batohu vyleje pití a ani pak nemáte mokrá celá záda.
Batoh má parádní zapínání, které na první pohled vypadá, že je řešené pomocí přezek zdobících čelo batohu-to však není zcela pravda. Přezky se sice dají otvírat a povolovat podle toho, kolik toho v batohu zrovna máte, ale také jsou zde cvočky, které usnadňují a urychlují otvírání. Uvnitř batohu je jedna velká kapsa a jedna menší na klíče a peněženku. Nenajdete na něm žádné zbytečnosti, které jsou dobré leda tak na rozbití a přesto jsou na něm drobné detaily jako vyražené logo, které ho dělají krásnějším! <3
Jedinou nevýhodou je snad jen vyšší cena, ale když se o batoh budete správně starat, tak věřím, že vydrží věčnost.

Bětka z A Beholder

Batoh jsem naposledy nosila na střední, kdy jsem zvolila Quiksilver. Ano, byla to tehdy takové „skejťácké“ období. A teď? Střídám je s taškami přes rameno, protože nejsem nejmladší a moje záda mi za to děkují. Plus se mi do nich vejde mnohem víc (i nepotřebných) věcí. 

Momentálně mám dva dobré kámoše, ale toho nejlepšího pořád hledám. Kousek od Alex Monhart jsem tehdy zvolila proto, že ho tolik lidí nemělo a ani neznalo. Navíc jsem chtěla podpořit lokální designérku. Nosím ho, abych si i s batohem připadala pořád trošku dospěle. A můj cestovní od Herschell je taková klasika mezi batohy. Musím říct, že mě nikdy nezklamal, sbalím se do něj i na delší prodloužený víkend, plus ho používám jako příruční zavazadlo. Takže za mě ano.

Po čem ale stále toužím je jeden batoh, který mi vezme dech. Bude se mi hodit k plátěným Converskám, koženým perkám i botám s velkou mašlí. Jednoduše už nebudu muset přendavat věci z jednoho do druhého.
 Co vy, batoh a svoboda pohybu? Co volíte a jak si ten svůj vybíráte? 
Líbí se vám sdílení příběhů někoho dalšího? Já už se nemůžu dočkat příběhu o Playbag. 
S úsměvem, Karo

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply