Fashion, Slow Fashion, Udrž.to

#SLOW FASHION: nebezpečné chemikálie v našem oblečení

Září 23, 2018

„Textilní průmysl je druhý nejšpinavější na světě.“ Kampaň DETOX, od jejíhož zahájení letos uplynulo sedm let, ukazuje proč!

V polovině prázdnin mi do mailové schránky přistál report o dosavadních úspěších kampaně pro odstranění toxických látek v oblečení při jeho výrobě. Celý report je volně ke stažení zde, já vám chci dnes představit pro mě nejzásadnější informace z něj. Další zdroje jsou označeny modrým linkem a shrnuty pod textem.
V roce 2011
představila organizace Greenpeace výzvu, která poukazuje na spojení mezi módními domy, výrobci jejich oděvů a toxickým znečištěním vody po celém světě. Ta si klade za cíl ukončení používání nebezpečných chemikálií. Po léta průmyslové země používaly řeky jako možnost, jak se efektivně zbavit odpadních vod. Smutným faktem je, že se chemické látky dostávají i do našich vodních zdrojů – když si oblečení po zakoupení doma v pračce vypereme (viz dále).

V rámci projektu byla v roce 2012 provedena studie, kdy vědci testovali 141 kusů oblečení (zakoupeného v 18 zemích světa). Toto bylo vyrobeno převážně v zemích globálního Jihu. Co zjistili?

  • 89 vzorcích, což je 63 % všech testovaných položek, byly nalezeny NPEs (nonylfenol ethoxyláty). „Jsou výrazně toxické pro vodní organismy. Studie také prokázaly negativní působení nonylfenolů na reprodukční systém u savců (vykazují estrogenní aktivitu). Potenciální karcinogenní působení nonylfenolů nebylo dosud dostatečně prozkoumáno. Mohou negativně působit na ledviny a játra. Nejčastější cesta příjmu nonylfenolů pro člověka je potravou, především konzumací ryb a na druhém místě stojí kořenová zelenina.“ (- Arnika) Tyto chemikálie mohou v textilu legálně být, při objemu výroby 80 miliard kusů oděvů za rok se však jejich množství nebývale zvyšuje.
  • Ftaláty byly nalezeny ve všech 31 vzorcích oděvů s plastisolovým potiskem. Velmi vysoké koncentrace byly nalezeny ve čtyřech vzorcích, v hodnotách až 37,6 % hmotnosti, což poukazuje na jejich záměrné použití jako změkčovadla v plastisolovém potisku.
  • Dva výrobky vyrobené pro módní značku Zara obsahovaly azobarviva, která uvolňují rakovinotvorné aminy.
K 1. 1. 2020 se tedy 80 oděvních, sportovních i luxusních značek zavázalo:
  • k nulovému vypouštění takovýchto látek do vodních zdrojů,
  • k podniknutí preventivních kroků směřujících k odstranění nebezpečných chemikálií,
  • k transparentnosti informací o značkách i jejich dodavatelských řetězcích – jedná se hlavně o pravidelné zveřejňování výsledků testů odpadních vod.

obrázek: Destination Zero: seven years of Detoxing the clothing industry. In: Greenpeace [online]. [cit. 2018-09-19]. Dostupné z: https://www.greenpeace.org/international/publication/17612/destination-zero/

A co se za oněch sedm let změnilo?
  • 72% zapojených značek se při výrobě jejich zboží podařilo úplně odstranit PFC látky. Ty se používají jako impregnace outdoorového vybavení u oděvů, bot nebo spacáků. Nerozkládají se, zůstávají v přírodě několik set let, některé z nich se mohou hromadit v tělech živočichů včetně člověka, a ohrožovat tak jejich zdraví. Do těla se PFC nedostávají ani tak přes kůži, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale častěji vdechnutím či potravou.“ (- web Ekolist)
    • Gore-Tex se zavázal tyto látky úplně odstranit do roku 2023.
    • S potížemi při odstraňování PFC látek z oděvů se stále potýkají sportovní značky Puma, Nike a Adidas. Výrobce outdoor oblečení Patagonia představí PFC-free oděvy na konci roku 2019. Zatím využívá DWR impregnace.
    • Například obchodní řetězec Tchibo na impregnaci používá tzv. eco-repel. Ta „je ekologicky šetrná a biologicky odbouratelná impregrance, která využívá struktury odpuzující vodu a nečistoty.“
  • Politický dopad:
    • Čína prosadila přísnější směrnice pro nakládání s odpadními vodami,
    • EU zakázala dovoz textilu obsahujícího NPE (v platnosti od roku 2020). V jednání je navíc návrh směrnice na regulaci rakovinotvorných látek přítomných v textilu.
    • Zásadní změnu v přístupu projevili Inditex, HM (největší producent oblečení z biobavlny na světě), Benetton nebo Tchibo (v nabídce mají i oblečení certifikované GOTS) a překonali dosavadní očekávání organizace.
  • Téměř všechny zapojené firmy se podílí na pravidelném testování vodních zdrojů a výsledky pravidelně publikují na Detox IPE platformě nebo svém webu.
A jak to bude dál?
  • Greenpeace uvádí, že spotřeba oblečení dále poroste. Odhad je, že z 62 milionů tun za rok 2017 se zvýší na 102 milionů tun v roce 2030 – tedy o 63 %.
  • Stejně tak se dvojnásobně zvýší spotřeba polyesteru. Ať už samotný nebo jako příměs jiných materiálů, jeho výroba s sebou přináší problém dopadu emisí z výroby a nemožnost rozložitelnosti. Polyesterové výrobky tak nejčastěji končí na skládce.
  • Za rok se do vody uvolní na 1 milion mikroplastových vláken. Mikroplasty vznikající při výrobě umělého oděvu a jeho následném praní v domácnostech.
  • Studie navíc mluví o tom, že oděvní a textilní průmysl přispívá až 8% ke skleníkovému efektu, barvení oblečení až 36%.
Moje vlastní zkušenost:

Rok a půl jsem pracovala v obchodě s fast-fashion oděvy. Byla to cenná, ale i bolestná zkušenost. Každý jednotlivý kousek oděvu přicházel zabalen ve speciálním plastovém sáčku. Ten firmy používají při skladování a přepravě zboží. Oblečení se z pytlíků v obchodě následně vybalilo a zařadilo do regálu. Jestli pak sáček někdo vyhodil do speciálního žlutého pytle na plast nebo do směsi nikoho netrápilo. Takhle si jich představte asi 1000 každý druhý den (a to se nebavíme o on-line obchodech, kde se oblečení z jednoho sáčku rozbalí a po vyzkoušení zákazníkem balí do úplně nového platového obalu…). Oblečení, které přijde do obchodů je také napuštěné různými chemikáliemi, které mají ve skladech a při přepravě lodí odpuzovat hlodavce a vlhkost. Prodavačky se těchto oděvů dotýkají několikrát denně, navíc v často zaprášené místnosti. Není výjimkou, a to je i má zkušenost, že domů často odcházíte s rozpraskanými prsty nebo klouby na rukách do krve…

Na tuto problematiku reaguje v apelu DVTV i Kamila Boudová.

Vím, že Greenpeace je jakožto organizace často brána jako trochu extremistická. Myslím si ale, že jejich přínos v tomto směru je obrovský. Sama za sebe musím apelovat ještě na jeden fakt – po zakoupení nového oblečení si ho vždy vyperte. Děláme to sami pro sebe a můžeme se vyhnout hromadě kožních problémů (viz výše).

To, jaký dopad má výroba oblečení na třetí svět už víme, ale co se děje vzadu v našich obchodech zůstává nám zákazníkům skryto. Ptejme se, co se děje s obaly nebo poškozeným oblečením, které se již nedá prodat (spousta prodejců vyřazuje oděv rozpáraný, špinavý nebo s chybějícím knoflíkem…). Kam pak toto putuje? Asi nebude překvapením, že spousta prodavaček vám na tuto otázku nebude schopna odpovědět…

Věděli jste o Detox kampani? Co vás při čtení informací napadalo a nejvíc překvapilo?

S úsměvem, Karo

Zdroje informací:

Arnika

Benetton –  web značky

Detox Catwalk

Ekolist – o PFC látkách

Greenpeace – článek o Detox kampani

IPE platforma

Patagonia – o DWR impregnaci

Tchibo – o Eco Repel

Toxické nitky – shrnutí projektu

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.