Zdravím,

jak přečkáváte tato vedra? Musím se přiznat, že mě totálně ochromila a kromě mých denních povinností tady na táboře v rakouském Zellhofu nejsem schopná udělat naprosto nic (sbohem běhání 🙁 ). Ještě, že chladivě studené jezero je na dosah…

Dnešní Udrž.to bych ráda věnovala inspirativním lidem, kteří ovlivňují mou cestu a smýšlení o udržitelnosti, skromnosti, šetrném chování a nakupování vzhledem k přírodě i lidem, kteří to vše produkují – ať už jde o šatník, potraviny, květiny či kosmetiku. Možná to dělají trochu jinak než nejslavnější propagátorka Zero Waste života Bea Johnson, ale jejich cíl je stejný – zmírnit vlastní dopad na planetu a předejít třeba tomuhle. A já je za to neskonale obdivuji a chtěla bych se jim trochu přiblížit (protože to je, oč tu běží). Pokud tedy stejně jako já hledáte inspiraci, koukněte třeba sem: Rozmarné děvče je sestřičkou Děvčete u plotny – blogu, který píše Kristýnka. Jak sama říká, není to jen další blog o módě – jeho autorka se snaží nad nákupy přemýšlet a postupně přechází třeba na bio kosmetiku (což jsou pro mě nejvíc inspirativní články).

Moyomi, blog Kamily Boudové – asi největší propagátorky slow fashion u nás. To, co na ní nejvíc obdivuji je zapálenost, se kterou tento způsob života podporuje a ano, ovlivnila hodně i mě. Navíc pořádá Sustainable Fashion Day (další bude 8. – 9. 9. 2017), natáčí videa a vydává časopis.

Nila blog je takovou mou „polárkou“ ve světě slow fashion. Myslím, že díky tomu, že Eva Urbanová v tomto oboru podniká, přináší něco víc – pohled do pozadí? Možná. Jedno vím ale určitě, její článek o starém oblečení nastartoval mou touhu, být udržitelnější.

Slovenský Nezmar mi dal tip třeba na bezodpadovou letní depilaci nohou.

Make it last = Skandinávie, krásné fotky a pomalá móda alá Garance ♥

A pak tu jsou tři holky z Czech Zero Waste, které se rozhodly psát knihu a na jejichž blogu mě naposledy zaujal článek o nulovém odpadu na táboře.

Můj poslední objev z předvčerejška (#milujemečasopisy): Heylilahey. Berlíňanka Mia mě zaujala na první dobrou svou myšlenkou: „I will never be able to live 100% sustainable, and won’t wear 100% fair fashion, that’s just not very realistic (right now) but I am trying my best on this blog to show you that a healthy, environmental friendly and fair fashion lifestyle can be chic, affordable and easy to accomplish.“ Palec nahoru!

A na závěr Lauren z Trash is for Tossers. Tahle krátká videa už mi nejednou pomohla – třeba s nakupováním za použití co nejméně obalů. Rozhovor s ní je možné si přečíst tu.

Vím, že tohle rozhodně nejsou všechna místa, kam si zajít pro inspiraci a zkušenost někoho jiného. Jsou pro mě ale velice důležitá, protože udávají směr a dávají mi jistotu, že v tom nejsem sama.

Máte i vy nějaké oblíbené zdroje, které stojí za pozornost či sledování? A jak vnímáte lidi, kteří je tvoří – jsou out nebo in?

S úsměvem, Karo

PS.: když už jsme tu s tou slow módou: halenka je z organický bavlny z Lindexu, naušnice byl večerní DIY projekt, sukně je vyměněná na blešáku, taška zděděná po mamce a pantofle Made in CR

za fotky děkuji Ivči