Capsule Wardrobe, Fashion, Slow Fashion, Udrž.to

Víte, jak byly vyrobeny vaše boty? Část 1/2

Listopad 11, 2018

Bez mučení se vám přiznám – mám ráda boty. Považuji je za doplněk, který dokáže pozvednout celý outfit o level výš. Obuv je také jedna z prvních věcí, které si na lidech všímám. Jestli jsou čisté nebo špinavé, okopané nebo koženkové, jenž se časem začnou odlupovat a praskat. Jak už jsem mnohokrát psala, je pro mě důležitá kvalita nad kvantitou; byla jsem vychována v tom, že kožené boty mi vydrží a vypadají hezky po léta a pokud se o ně starám. Ale…

podle údajů organizace Na Zemi se za rok 2016 vyrobilo více než 23 miliard párů bot – tedy více než 3 páry bot na člověka; Češi za ně ročně utratí v průměru 3 000 Kč. Valná většina jich putovala do našeho, západního světa, a obecně jejich spotřeba nadále roste – 20 zemí světa spotřebuje 75 % vyrobených bot. V USA si lidé v průměru koupí 7 párů bot za rok, v Německu, Velké Británii a Japonsku pět párů. S těmito údaji v hlavě začalo mé pátrání po tom, co stojí za vznikem takovéto obrovské masy obuvi, odkud pochází kůže na ně použitá a kdo je šije. Toto je první ze dvou článků věnovaný botám. V tom druhém bych si ráda položila otázku, zdali je veganská kůže opravdu udržitelnější alternativou.

Obrázek 1

Zpracování kůže a její vliv na životní prostředí a člověka

  • Začněme chováním skotu, jenž je hlavním zdrojem kůže vhodné na obuv. Ten je hlavní příčinou pro odlesňování a je zodpovědný za 65 % skleníkových plynů vznikajících při chovu zvířat.
  • Chov zvířat a zpracování jejich usně je proces velmi náročný na vodu – spotřebuje se jí až 1 000 litrů na 0,19 m2.
  • Zpracování kůže v koželužnách patří mezi čtvrtý nejšpinavější průmysl hned potom těžebním.
  • Téměř polovina veškeré kůže je vyrobena v Asii (Čína 18 %, Jižní Korea 7 %, Indie 7 %, Rusko a Brazilie po 6 %), kde neplatí tak přísné zákony na ochranu životního prostředí jako v Evropě.
  • Při zpracování kůže se používá trojvazný chrom, který může oxidovat na toxický a karcinogenní šestivazný chrom. V rámci činění kůže (proces, kdy se surová kůže mění na částečně opracovanou useň) se jedná o levnější a časově méně náročnou variantu (celý proces trvá jen pár hodin na rozdíl od několikadenního činění kůže pomocí činidel rostlinného původu), která je však nebezpečná pro životní prostředí i lidi. Mohammad Rahman, říká: „Kvůli špatným pracovním podmínkám v koželužně musím brát léky každý den. Slézá mi kůže z nohou. Mnozí dělníci mají neustálé bolesti hlavy z toxických plynů, které na pracovišti vdechují, a mají puchýře v nose.“(zdroj)
Obrázek 2
  • Evropská legislativa od roku 2015 povoluje přítomnost maximálního množství šestimocného chromu v obuvi na 3 mg/kg.
  • Další problémy jsou spojené s použitím toxických lepidel a kontaminací vzduchu spojenou s výpary z kůže.
  • Neméně problematická je i otázka zpracování odpadu, který vzniká při výrobě bot. Na zpracování 1 tuny surové kůže se spotřebuje až 500 kg chemických látek. Zároveň vzniká přibližně 600 kg pevného odpadu. (zdroj) V místech výroby dochází ke kontaminaci vody skrze nezpracování kapalného ani pevného odpadu a zakládání skládek. Touto jsou pak zavlažována pole, kde si místní pěstují plodiny pro jejich obživu. (zdroj)
  • Britský profesor Shahin Rahimifard odhaduje, že se za rok jen ve Velké Británii prodá na 330 milionů párů bot a většina z nich pak skončí na skládce. Právě tam ale nastává další problém kvůli chemikáliím, používaným při vydělávání kůže a lepidlům, jenž se uvolňují rozkladu.
Obrázek 3

Sociální dopad výroby bot

  • Žádné sociální jistoty. „Obuvnický průmysl zadává mnoho kroků výroby do neformálního sektoru. Značná část práce probíhá přímo v domácnostech a dělají ji zejména ženy. Tímto výrobci snižují své náklady. Externím pracovníkům rovněž nemusí platit žádné sociální benefity. Pracovníci a pracovnice v domácnosti na svá bedra převezmou i další náklady – jako je platba za nájem výrobních prostor, elektřinu, stroje a údržbu. Protože nejsou oficiálně zaměstnání, nemají nárok na sociální ani zdravotní pojištění.“ (zdroj)
  • Nízké mzdy. Obuvnický sektor na tom v této oblasti není o mnoho lépe než ten oděvní. Ba právě naopak – dělníci a dělnice často nedostávají ani minimální mzdu. Ta je tu počítána za kus ušitých bot a například v Indii, která je čtvrtým největším exportérem koženého zboží na světě, se pohybuje okolo 10 rupijí, tedy 0,14 euro. Nízký příjem tak neumožní ani pokrytí běžné potřeby.
  • Dětská práce. Ta přímo souvisí s výše zmíněným bodem – aby rodina zvýšila svůj příjem, musí ušít více bot. Do práce jsou tedy zapojeny i děti.
  • „Indie je po Číně druhým největším producentem bot na světě. V indickém obuvnickém průmyslu pracuje přes milion lidí, kteří v roce 2016 vyrobili 2,26 miliardy párů bot. V obuvnických továrnách a sweatshopech jsou v Agře zaměstnaní zejména muži. Většinou nemají pracovní smlouvy, pracují 10 hodin denně šest dní v týdnu, bez proplacených přesčasů, bez reálné možnosti založit odbory, jež by mohly pomoci situaci zlepšit.“ (zdroj)
  • Těžká práce dělníků je ovlivněna i zastaralými technologiemi, nedodržováním bezpečnostních norem a tím pádem i ohrožováním zdraví pracujících.
Obrázek 4

Co můžu změnit já sám

  • Starejme se o naše boty, ať nám vydrží co nejdéle. Pravidelně je čistěme a krémujme.
  • Nechejme si obuv opravit. Prošlápnutá podrážka nebo špatný podpatek není nic, co by mistr švec nesvedl.
  • Nakupujme odpovědně a s rozmyslem. Platí tu zlaté pravidlo kvality nad kvantitou a méně je více. Tipy na obuv dle základů šatníku.
  • Vyhněme se nákupu ve Fast Fashion řetězcích. Nevíte, o co se jedná? Přečtěte si tento článek.
  • A kde si tedy boty pořídit? Z mého pohledu je pro nás i životní prostředí nejudržitelnější nákup z druhé ruky. Sama boty v sekáči nenakupuji. Teď ale začnu. Dále se podívejte na můj Fair Fashion Guide nebo zajděte do Nily.
  • Pracujete (stejně jako já) s dětskými kolektivy? Ukažme jim, co se za výrobou bot skrývá.
  • Sdílejte tento článek, aby se dostal k co nejvíce lidem. Díky.

Videa

Kam dál a zdroje článku

sako, košile, manžestráky, kabelka: sekáč; boty: Vagabond

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.